Historie knihovny

Recenze nových knih

Průvodce městem

Chystané novinky na knižním trhu

Kulturní akce v Ostravě a okolí

Kdo je kdo v literatuře

Kritiky - "to máme všichni moc rádi"

Vtipy - no to se budete smát až se budete za břicha popadat

Ze světa knih - zajímavosti z literatury

Odkazy na stránky které sice nejsou tak dobré jako ty naše, ale něčím nás upoutaly

Kontakty - pišta, volejte, faxujte, pište, volejte, faxujte, pište, volejte, faxujte, posílejte holuby

   

PRŮVODCE MĚSTEM

 Kostel  Kostel sv. Václava

Svatováclavský kostel patří mezi nejstarší a historicky nejcenější památky  Ostravy.  Jeho cena ať už historická, kulturní či společenská je pro Ostravu nevyčíslitelná, proto je na počátku seriálu o Ostravě zmínka právě o něm.

Existence filiálního, později farního kostela je poprvé  písemně doložena roku 1297, svědectvím faráře a biskupského notáře Jindřicha.

K samotnému  založení kostela došlo nejspíše o tři desetiletí dříve, tedy kolem roku 1267.  Ostravská farnost, měla sice kamenný kostel, spolu s radnicí jedinou kamennou stavbu ve městě, ale přesto nepatřila mezi bohaté a vlivné církevní obce.

Díky své nevýznamnosti se Ostrava , a tedy i kostel sv. Václava, vyhla výraznějšímu vlivu husitů. Jedinou výjimkou byla doba vlády významných utrakvistů Mikuláše Sokola a Jana Čapka ze Sán nad Hukvaldským panstvím.

V 16.stol. přibyla kostelu renesanční kruchta. Na její stavbě měl  zřejmě velký podíl kameník Johanes Rinolt , jehož jméno bylo nalezeno na jednom ze sloupů. Stavba procházela vůbec bouřlivým stavebním vývojem, kromě stavby kruchty  došlo také k rozšíření opěrného systému.

V 17. století se výrazně mění vzhled interiéru  kostela, přibývají  boční oltáře, kostelní věž je vybavena třemi zvony. Další významnou památkou ze 17. století jsou náhrobky Ondřeje Šmrgla, Jana Jeřábka z Mořkova a jeho ženy a konečně měšťana Bernarta Lva. 

Třicetiletá válka až na drobné výjimky Ostravsku větší škody nenadělala. Děkanská matrika popisuje Svatováclavský kostel tehdejší doby jako zděnou církevní stavbu se třemi zasvěcenými oltáři: velký sv. Václava a dva malé, boční oltáře Panny Marie Čenstochovské a sv. Cecílie. Součástí kostela je kaple sv. Anděla Strážce. Dlouhé období stavebního klidu skončilo s příchodem fráře J.M. Michalina a následným založením ostravského Bratrstva Panny Marie Karmelské (také známo jako Škapulířské bratrstvo), které iniciovalo přístavbu  barokní trojlisté kaple a pokrytí střechy novým šindelem.

Postupem času dochází k několika přestavbám, které výrazněji neovlivní vzhled kostela. Jediné vnější změny zavinil špatný technický stav stavby, který vedl např ke zřícení  presbytáře a kaple sv. Anděla Strážce. 

Budova  se zachovala ve své původní gotické podobě ještě na počátku 19.stol.

Asi nejvýraznější stavební zásahy přineslo právě minulé století. Přestavby v klasicistním duchu naprosto změnily dosavadní vzhled stavby. Kostel dostal novou sakristii, stávající gotická okna byla nahrazena novými. nejvýraznější změna se dotkla kostelní věže. Důvodem těchto přestaveb nebyla snaha o zkrášlení nýbrž velice špatný technický stav kostela. O skutečném rozsahu stavebních prací v 19. stol. hovoří inventář z roku 1808 konstatující stav po provedených pracech. Inventář končí konstatováním, že farní kostel sv. Václava  je po rozsáhlých opravách a úpravách  ve vynikajícím technickém stavu.

Na počátku dvacátého století  byl v kostele péčí faráře Šroma opraven zvon Medián. Významější změny se uskutečnily po celostátním zjištění stavu státních budov z roku 1882. Po téměř 80 letech od rekonstrukce byl kostel shledán zchátralým a nedostačujícím, takže se přistoupilo ke stavbě nového farního kostela-dnešního chrámu Božského spasitele. Svatováclavský kostel však nebyl ponechán svému osudu. Po příchodu faráře Viceníka ( a později jeho nástupce Špičky), který jednak svou Pamětní knihou zdokumentoval historii  budovy, ale hlavně vzbudil odborný (památkářský, stavební) zájem.  Ve třicátých letech našeho století byl Sv. Václav předán kongregaci Redemptoristů, kteří zde založili svou ostravskou kolej.  Redemptoristé přistoupili roku 1937 k rozsáhlejším opravám. Vzhledem k nastávající válce se opravy pomalu ustaly.

             Poslední měsíce druhé světové války, kdy došlo k bombardování Ostravy se podepsaly i na Sv. Václavu. Celkové válečné škody byly vyčísleny na téměř půl milionu korun. Od 60. let probíhají v kostele rozsáhlé archeologické výzkumy.

            V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce nejstarší ostravské památky, která se ovšem potýká s nedostatkem finačních prostředků.

   

Kostel   

 

 

Použitá literatura:

 

Eliáš, Jan: Kostel sv. Václava-nejstarší dochovaná stavební památka Ostravy.

 

In Ostrava: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. 1.vyd. Ostrava: Profil 1974.

Dějiny Ostravy. 1.vyd. Ostrava: Sfinga 1993.

 

Pochvalné e-maily posílejte na adresu : 

spravce@kmo.cz , pujcovna@kmo.cz

Ne-pochvalné e-maily hažte do koše.

 

Aktualizováno: 29.08.2000  

Webmaster